Češi jsou prý národ finančních negramotů a dlužníků. A také ráj exekutorů. Je pravda, že Češi se dluhů nebojí a rádi si berou půjčky. To však nemusí nutně znamenat, že neumí počítat, a dluží všude, kam se podívají. Jak se říká, každá mince má dvě strany.
Život na dluh aneb jak život v blahobytu zbavuje opatrnosti
Žijeme si v blahobytu. Ať si každý říká, co chce, lidé si v Česku žijí dobře. A to více než dobře. Podstatná většina Čechů má, kde bydlet, má co jíst a má co na sebe. Něco takového rozhodně nemůže říct každý národ žijící na této planetě.
Máme všechny ty chytré mobilní telefony, tablety, notebooky a televize, každá domácnost má mikrovlnku, myčku a další “nezbytné” spotřebiče. Nákupní centra jsou plná utrácejících lidí. Chodíme se bavit do kin a divadel, vyhledáváme dobré restaurace, rádi “shopujeme”. Silnice a ulice jsou přeplněné moderními auty a ve městech nelze jednoduše zaparkovat.
Problém tedy není v tom, že by se čeští občané měli vyloženě špatně. Problém spočívá v tom, že se chtějí mít lépe a ještě lépe. Chtějí bydlet v lepším, jezdit v lepších autech, chodit lépe a moderněji oblečení, mít ještě chytřejší mobilní telefony, prostě mít lepší všechno kolem sebe…
Co Čech, to jedna kapsa prázdná a druhá vysypaná?
Jenomže každý prostě nemůže být bohatý jako například takový Petr Kellner, který si může lusknutím prstů dovolit koupit tryskáč. Tak to prostě v životě nechodí. Za jedno získání takového nesmírného bohatství vyžaduje nějaké ty výjimečné vlastnosti a schopnosti (ať už ty dobré nebo ty špatné), za druhé život nebyl a nikdy nebude fér.
Není přitom jednoduché odolat všem těm lákadlům a jednou z možností, jak se mít alespoň na pohled lépe, představují právě půjčky. V současné době život na dluh patří k běžnému životnímu standardu. Kdo nesplácí alespoň jednu půjčku, tak je buď divný nebo nechutně bohatý.
Lidé si půjčují na cokoliv od bydlení, přes na vybavení domácnosti, na auto, na elektroniku a dokonce i na značkové oblečení, plastické operace, dovolenou nebo vánoční dárky.
Co na to říkají statistiky? Každý Čech v průměru dluží 164 tisíc korun
Statistiky ze začátku letošního roku 2020 říkají, že celkové zadlužení českých domácností každým rokem narůstá. Oproti loňskému roku tento dluh narostl o dalších 100 miliard korun a aktuálně činí téměř 1,7 bilionů korun, což je nepředstavitelné číslo.
Pro srovnání výše dluhu v roce 2002, kdy Česká národní banka začala výší zadluženosti českých domácností sledovat, činila “pouhých” 145 305 milion korun. Největší podíl 1,2 bilionů korun (téměř 76 %, v roce 2002 to bylo 57 %) přitom tvoří půjčky na bydlení neboli hypotéky, které jsou považovány za nejrozumnější typ úvěru vůbec.
České domácnosti celkem dluží 1,7 bilionů korun. Z toho:
- 1,2 bilionů korun tvoří hypotéky
- 300 miliard korun bylo použito na koupi mobilních telefonů, spotřebičů, jiného vybavení, ale i dovolené
- 160 miliard korun tvoří úvěry drobným živnostníkům
A máme tu další zajímavá čísla:
- Výše dluhů českých domácností tvoří 60 % jejich hrubého příjmu.
- Nejmenší problémy se splácením mají “hypotékáři”. Hypotéky splácí pozdě jen 1,3 % dlužníků. U běžných spotřebitelský půjček je to 3,9 %.
- Celkově jsou problémy se splácením evidovány “pouze” u 1,7 % ze všech úvěrů.
- Nejmenší problémy se splácení mají Pražané a lidé na Vysočině.
- dlužníků žije v Karlovarském a Ústeckém kraji.
Počty nesplácených půjček jsou nejnižší za posledních 10 let
Z výše uvedených čísel vyplývá, že to s námi Čechy vůbec není tak zlé, jak se na internetu píše. Právě naopak. Ze statistik vyplývá, že problematických a nesplácených půjček ubývá. Počty lidí, kteří nezvládají půjčky splácet, je nyní cca 290 tisíc, což je o 35 tisíc méně oproti loňskému roku. Za posledních 10 let se jedná dokonce o nejnižší číslo.
Příčinou pozitivního trendu jsou jistě nejen přísnější pravidla při poskytování půjček, ale i výrazně lepší finanční gramotnost českého národa.
Velký podíl na špatné pověsti má vysoký počet exekučních řízení. Aktuálně se hovoří cca od 4,6 milionů exekucí, které se týkají zhruba 820 tisíc osob. K významnému nárůstu exekucí došlo především po hospodářské krizi, která postihla hodně českých domácností. Na vině byla také nedostatečná regulace nebankovních poskytovatelů půjček, což se naštěstí změnilo s příchodem nového zákona o spotřebitelskému zákonu.
„Skutečnost, že máme meziročně v negativním registru o padesát tisíc osob s dluhem po splatnosti méně, je skvělou zprávou. Znamená to, že řada z těchto lidí nemusí kvůli neschopnosti uhradit dluh čelit exekuci nebo osobnímu bankrotu, a tyto nesplácené dluhy nemusí v ceně služby platit jiní klienti našich členských společností,“ potvrdil letos v lednu lepšící se stav tajemník sdružení SOLUS Jan Stopka.
ERSB hodnotí Česko jako zemi s relativně nízkým zadlužením domácností
ERSB neboli Evropská rada pro systémová rizika by s tvrzením, že jsme národ dlužníků a finančních negramotů nesouhlasila. Naopak nás hodnotí jako zemi se relativně nízkým zadlužením podobně jako Poláky a Italy. V Evropské unii bychom jako národ dlužníků mohli označit Dány, kde průměrná domácnost dluží dokonce 235 % svých hrubých příjmů.
A co více, Česko je hodnoceno jako jeden z nejvíce spořivých národů vůbec. Více než 70 % českých domácností si dokáže každý měsíc odložit stranou průměrně 4 000 korun. Aktuálně mají Češi u finančních institucích uloženo cca 3,5 bilionů korun.
V rámci východní Evropy se držíme na první příčce, celosvětově pak na 26. místě, což vůbec není zlé, co myslíte. Takže na místo hanění, bychom se jako národ mohli pro jednou pochválit 🙂